Levý panel

Křest

Křest je brána ke svátostem, je ke spáse tak nutný, že musí být přijat bud’  skutečně nebo touhou; jím jsou lidé zbaveni hříchu, znovuzrozeni v děti boží a trvalýmznamením připojeni ke Kristu a včleněni do církve. Křest  platné se uděluje pouzeomytím pravou vodou spolu s náležitou slovní formou.

 

Křest dospělého

Dospělý, který chce přijmout křest, se příjme do katechumenátu, a pokud je to možné, uvádí se jednotlivými stupni do této svátosti podle rádu uvádění. K udělení křtu dospělému se vyžaduje, aby projevil svou vůli přijmout křest, aby byl dostatečně poučen o pravdách víry a povinnostech křesťanu a osvědčil se v křesťanském životě během katechumenátu; také se vybídne ke vzbuzení lítosti nad svými hříchy. Dospělý, který byl pokřtěn, je hned po křtu biřmován, zúčastní se mše a příjme sv. přijímání, pokud tomu nebrání vážný důvod.

Křest dětí

Aby dítě bylo dovoleně pokřtěno, je třeba:

  • Souhlas rodičů nebo alespoň jednoho z nich nebo těch, kdo jsou zákonně na jejich místě;
  • Opodstatněná naděje, že dítě bude vychováno v katolickém náboženství; jestliže tato zcela chybí, odloží se křest podle předpisů partikulárního práva a důvod se oznámí rodičům.

Příprava na křest

  • Rodiče dítěte, které má být pokřtěno, a ti, kdo hodlají být kmotry, se řádně poučí o významu této svátosti a o povinnostech s ní souvisejících; farář sám nebo prostřednictvím jiných se stará, aby rodiče byli náležitě připraveni pastoračním poučením i společnými modlitbami.
  • Rodiče, kmotři a farář dbají, aby se nedávalo jméno, které je cizí křesťanskému smýšlení.

Čas udělování křtu a přípravy

  • Křest je možno udělovat v kterýkoliv den, avšak doporučuje se, aby se obvykle uděloval v neděli (při mši svaté) nebo, je-li možné, na Bílou sobotu (hlavně u dospělých).
  • Ze závažných důvodu je možné domluvit křest na jiný den. 

Místo udělování křtu

  • Dospělý se zpravidla křtí ve vlastním farním kostele a dítě ve vlastním farním kostele rodičů, pokud spravedlivý důvod nedoporučuje něco jiného. Řádným udělovatelem křtu je biskup, kněz a jáhen.  Místní farář má právo a povinnost jako vlastní správce farnosti křtít osoby, které mají trvalé nebo přechodné kanonické bydliště na území farnosti. Bydliště dítěte je tam, kde v době, kdy se narodilo, měli je rodiče. Neměli-li rodiče společné trvalé ani přechodné bydliště, pak tam, kde je měla matka.
  • Pokud svátost křtu chce udělit jiný kněz nebo jáhen osobám, které nejsou jeho farníky musí si vyžádat dovolení od vlastního duchovního správce těchto osob. Dovolení se vystaví písemně.

Kmotři

Pokud je to možné, má křtěnec kmotra, který mu má pomáhat v uvedení do křesťanského života. Představuje dítě spolu s rodiči u křtu a snaží se, aby pokřtěný žil křesťanským životem, odpovídajícím křtu, a věrně plnil křestní závazky. Ke křtu se vezme buď jen jeden kmotr nebo jen jedna kmotra nebo spolu kmotr a kmotra.

 

Aby byl někdo připuštěn jako kmotr, je třeba:

1. aby byl ustanoven křtěncem nebo jeho rodiči nebo těmi, kdo jsou na jejich místě; jestliže nejsou, určí ho farář nebo udělovatel; musí být vhodný a mít úmysl zastat tuto

službu;

2. aby dovršil šestnáctý rok svého věku, pokud diecézní biskup nestanovil jiný věk, nebo farář nebo udělovatel neposkytl ze spravedlivého důvodu výjimku;

3. aby byl katolík, biřmovaný a již přijal svaté přijímání, dále aby vedl život odpovídající víře a převzatému kmotrovství;

4. aby nebyl stižen žádným kanonickým trestem přímo uloženým nebo úředně zjištěným;

5. aby nebyl otcem nebo matkou křtěného dítěte.

Pokřtěný, který patří do nekatolického církevního společenství, se příjme pouze spolu s katolickým kmotrem a jen jako svědek křtu.

 

 

 
 
Nahoru