14.01.2017, kategorie: Aktuality

Poselství svatého otce Františka k 25. světovému dni nemocných 11.2.2017

Úžas nad tím, co Bůh koná: «Veliké věci mi učinil ten, který je mocný…» (Lk 1,49)

Drazí bratři a sestry,

dne 11. února budeme slavit v celé církvi a zvláště v Lurdech 25. světový den nemocných na téma Úžas nad tím, co Bůh koná: „Veliké věci mi učinil ten, který je mocný…“ (Lk 1,49). Tento den, ustanovený mým před­chůdcem svatým Janem Pavlem II. v roce 1992 a poprvé slavený 11. února 1993 právě v Lurdech, poskytuje příležitost, abychom věnovali zvláštní pozornost nemocným anebo všeobecněji lidem trpícím. A zároveň vyzývá ty, kdo se pro ně obětují, počínaje rodinnými příslušníky až po zdravotnické pracovníky i dobrovol­níky, aby vzdávali díky za povolání obdržené od Pána doprovázet nemocné bratry.Toto výročí rovněž obno­vuje v církvi duchovní energii ke stále lepšímu vykonávání oné základní součásti jejího poslání, jež zahrnuje službu těm posledním, nemocným, trpícím, lidem vyloučeným a postaveným na okraj (srov. Jan Pavel II., motu proprio Dolentium hominum, 11. února 1985,1). Chvíle modliteb, slavení Eucharistie, pomazání ne­mocných, sdílení s nemocnými a prohloubení bioetických a teologicko-pastoračních témat, o nichž se bude během těchto dní v Lurdech hovořit, zajisté poskytnou nový a důležitý příspěvek pro takovou službu.

Již nyní duchovně zaujímám místo u jeskyně Massabielle vedle obrazu Neposkvrněné Panny, na níž ten, který je mocný, učinil velké věci pro spásu lidstva. Přeji si vyjádřit svou duchovní blízkost Vám všem, bratři 
a sestry, kteří prožíváte utrpení, i vašim rodinám; stejně tak vyslovuji své ocenění všem těm, kdo v různých rolích a ve všech zdravotních zařízeních rozesetých po celém světě odborně, zodpovědně a oddaně pracují
pro vaši úlevu, pečují o vás a o vaši každodenní pohodu. Toužím povzbudit všechny nemocné, trpící, lékaře, ošetřovatele, rodinné příslušníky i dobrovolníky k tomu, aby v Panně Marii, Uzdravení nemocných, kon­templovali Boží něhu ke každé lidské bytosti a vzor odevzdanosti do Boží vůle; a aby ve víře, živené Slovem
a svátostmi, vždy nacházeli sílu milovat Boha a bratry i při prožívání nemoci.

Stejně jako svatá Bernadetta jsme před Mariiným zrakem. Pokorná dívka z Lurd vypravuje, že Panna, již nazývá „Krásná Paní“, na ni hleděla tak, jako se hledí na člověka. Tato prostá slova popisují plnost vztahu. Bernadetta, chudá, negramotná a nemocná, cítí, že Maria na ni hledí jako na člověka. Krásná Paní s ní ho­voří s velkou úctou, bez blahosklonnosti. To nám připomíná, že každý nemocný je a stále zůstává lidskou bytostí a tak je třeba s ním jednat. Nemocní a lidé postižení, třebas i závažně, mají svou nezcizitelnou důstojnost a své poslání v životě a nikdy se nestávají pouhými objekty; i když se někdy mohou jevit pouze jako pasivní, ve skutečnosti tomu tak nikdy není.

Po svém pobytu u jeskyně Bernadetta díky modlitbě proměňuje svou křehkost v podporu ostatních a díky lásce se stává schopnou obohacovat své bližní a především dává svůj život za spásu lidstva. Prosba Krásné Paní, aby se Bernadetta modlila za hříšníky, nám připomíná, že nemocní a trpící v sobě nenosí jen přání uzdravit se, ale také chtějí křesťansky prožívat svůj život, a docházejí až k tomu, že ho darují jako autentičtí Kristovi učedníci misionáři. Maria dává Bernadettě povolání, aby sloužila nemocným, a zve ji, aby se stala Sestrou lásky, což je povolání, jež ona naplňuje v tak velké míře, že se stává vzorem, na který může být odkázán každý zdravotnický pracovník. Prosme tedy Neposkvrněné Početí o milost, abychom stále dokázali nacházet vztah k nemocnému jako k člověku, který zajisté potřebuje pomoc, někdy i v těch nejzákladnějších věcech, ale nese v sobě dar, jenž má být sdílen s druhými.

Pohled Panny Marie, Potěšení zarmoucených, osvěcuje tvář církve v jejím každodenním nasazení pro potřebné a trpící. Cenné plody této církevní starostlivosti o svět utrpení a nemoci jsou důvodem díků Pánu Ježíši, který se s námi solidarizoval svou poslušností Otcově vůli až po smrt na kříži, aby lidstvo bylo spase­no. Solidarita Krista, Božího Syna narozeného z Panny Marie, je výrazem milosrdné Boží všemohoucnosti, jež se projevuje v našem životě – především je-li křehký, zraněný, pokořený, vyloučený a trpící – a rozlévá v něm sílu naděje, která nám umožňuje povstat a podporuje nás.

Takové bohatství lidskosti a víry nesmí vyjít nazmar, ale spíše nám má pomáhat vyrovnávat se s našimi lidskými slabostmi a zároveň s výzvami přítomnými ve zdravotnickém a technologickém prostředí. U pří­ležitosti Světového dne nemocných můžeme nacházet nový rozmach k tomu, abychom přispívali k šíření kultury respektující život, zdraví a životní prostředí, a nový impulz, abychom bojovali za úctu k integritě
a důstojnosti lidí také díky poctivému přístupu k bioetickým otázkám, k ochraně slabších a k péči o životní prostředí.

U příležitosti 25. světového dne nemocných obnovuji svou blízkost v modlitbě a povzbuzuji lékaře, ošet­řovatele, dobrovolníky i všechny zasvěcené muže a ženy angažované ve službě lidem nemocným a znevý­hodněným; církevní i občanské instituce pracující v tomto prostředí; i rodiny, které se s láskou starají o své nemocné příbuzné. Všem přeji, aby stále byli radostným znamením Boží přítomnosti a lásky napodobová­ním zářivého svědectví tolika Božích přátel a přítelkyň, mezi nimiž připomínám svatého Jana z Boha a sva­tého Kamila de Lellis, patrony nemocnic a zdravotnických pracovníků, a svatou Matku Terezu z Kalkaty, misio­nářku Boží něhy.

Bratři a sestry, vy všichni, nemocní, zdravotní pracovníci a dobrovolníci, pozvedněme společně svou modlitbu k Panně Marii, aby její mateřská přímluva podporovala a doprovázela naši víru a od Krista, jejího Syna, aby nám získávala naději na cestě uzdravení a zdraví, pocit bratrství a zodpovědnosti, nasazení pro integrální lidský rozvoj a radostnou vděčnost pokaždé, když jsme užasli nad její vděčností a jejím milo­srdenstvím.

Ó, Maria, naše Matko,
která každého z nás v Kristu přijímáš jako svého syna,
pomáhej důvěryplnému očekávání našeho srdce,
podporuj nás v našich nemocech a utrpeních,
veď nás ke Kristu, svému Synu a našemu bratru,
a pomáhej nám odevzdávat se Otci, který koná velké věci.

Všechny vás ujišťuji svou trvalou vzpomínkou v modlitbě a ze srdce vám uděluji apoštolské požehnání.

 

Vatikán 8. prosince 2016, slavnost Neposkvrněného Početí

FRANTIŠEK

 
 
Nahoru