Farní kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Gotharda

První písemná zmínka o budišovském kostele je z roku 1414, kdy Budiš z rodu pánů z Lomnice se svou chotí Kateřinou z Czygelheina zdejší chrám rozšířili o kapli sv. Gotharda. První doložená zpráva o budišovské faře je z roku 1401 a o obci 1480.

Nejstarší částí kostela je románská loď se zaniklou apsidou z 12. stol. Z té doby jsou zachována ostění dvou románských oken, která jsou zazděna v jižní zdi a jsou přístupná z půdy nad boční lodí.

Ze 13. století se zachovala raně gotická kaple.

Ve 14. stol, nad někdejší románskou apsidou vyrostlo gotické presbyterium a došlo ke zvýšení lodě, která zůstala plochostropá. Loď byla opatřena gotickými okny, včetně triumfálního oblouku, který je vidět na půdě kostela.

V 16. stol. byl kostel rozšířen o renesanční věž s portálem, jejíž výška je 26 m. Za působení pánů z Noskova (1476 – 1561) byl r. 1524 Petrem Mrakšem z Noskova pořízen zvon vážící 1,3 t, dílo zvonaře Matěje. Zvon je zasvěcen P. Marii a sv. Gothardu. 

Z roku 1672 pochází cínová křtitelnice.

V roce 1715 přišli na Budišov Paarové. Za jejich působení byla loď barokně zaklenuta, čímž došlo k narušení jednolitého gotického prostoru. Autorem dřevěných plastik sv. Gotharda, andělů, světlonošů, kazatelny a plastiky sv. Antonína Paduánského je Giovanni Guliani (1664 – 1744).  Jedním z autorů fresek v kostele je Antonín Josef Prenner, jehož signatura se objevila při restaurátorských pracích v boční lodi kostela r. 1999. 

Roku 1726 nechali Páarové umístit na věž kostela otáčivou korouhev. Její rozměry jsou impozantní. Je vysoká 4,14 m v rozpětí dosahuje 2.63 m a váží 440 kg. Korouhev představuje patrony kostela, z jedné strany je Panna Marie Nanebevzatá a z druhé sv. Gothard.  V roce 1982 byla pořízena replika z měděného plechu, jejímž autorem je Benedikt Andrle z Rájce. Naposledy byla korouhev snesena v roce 2008 za P. Václava Nováka, byla opravena a pozlacena.

Sloupy hřbitovní brány zdobí dva andělé od Lorenza Mattiellieho.

Před farou stojící socha P. Marie s Ježíškem od Čeňka Sucharda z Nové Paky z roku 1883 byla restaurována a vyzdvižena na žulový sloup za P. JanaSlabého v roce 1990.

V roce 1911, za majitele panství JUDr. Richarda Baratty byla upravena oratoř. V témže roce byly zhotoveny vitráže oken v presbytáři.

Roku 1972 byly pořízeny P. Františkem Vaškem dva zvony odlité v Apoldě v tehdejší NDR

Od roku 1972 do roku 1983 byly restaurovány kostel a fara pod odborným dohledem P. Jana Slabého a Ing. arch Josefa Hyzlera.