Pyšel je stará osada, podle níž se ve 14. a 15. století psa… …ský rod z Okarce a Pyšela, Od roku 1556 náležela obec k náměšťskému panství.

Chrám sv. Barbory byl postaven i s farní budovou v roce 1788 nákladem náboženské matice a náměšťského hraběte Karla Hangwice.

První křest zde byl 19. 6. 1788, kostel byl vysvěcen brněnským biskupem Janem Křtitelem Lachenbauerem 1.7. téhož roku.

Původní zařízení bylo přivezeno ze zrušeného chrámu sv. Barbory při klášteře v Louce u Znojma. Dochoval se z něj tabernákl, ornamentální řezy umístěné pod ním a obraz světice od významného malíře Jana Lukáše Krackera z roku 1750 (byl činný např. v pražském chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně, v Nové Říši, Kremnici, Znojmě, B. Bystrici aj). Z téhož chrámu byly přivezeny zvony ulité roku 1708 kremžskou firmou Matěje Priningera: zvon sv. Barbory (410 kg), sv. Josef (70 kg) a Panna Maria (256 kg), který byl roku 1849 přelit. Sanktusní zvonek (26 kg) lila roku 1794 brněnská firma Klementa Stechera.

Prvním knězem lokálie, do níž byly přiděleny obce Zahrádka, Častotice, Pozďatín a Kojatín, byl třebíčský rodák a kapucín ze zrušeného znojemského kláštera Jindřich Josef Arnošt.

V roce 1825 byl původní plochý strop snesen a chrám zaklenut.

Roku 1859 byla lokálie povýšena na farnost.

V roce 1876 věnoval zdejší rodák P. Metoděj Jelínek, kvardián kapucínů v Gmündenu, sochu Panny Marie Lurdské, zakoupenou u pařížské sochařské firmy Raffl. Požehnal ji 12.11. téhož roku jako první na Moravě. Zároveň s tím si vymohl přemístění obrazu sv. Barbory na boční oltář, včetně konsekračního kamene z roku 1752 a ostatky sv. Silvery, Theodosy a Reparaty a kámen s ostatky sv. Fortunaty, Amaty, Felicie a Gundencie z roku 1780. Na hlavním oltáři pod sochou Panny Marie byl umístěn konsekrační kámen s ostatky sv. Vavřince z roku 1782, pocházející z kláštera kapucínů v Gmündenu.

Osmirejstříkové varhany postavil, jako jedny z posledních, František Svítil z Nového Města na Moravě. O deset let později je upravil jeho syn, který po smrti otce převzal firmu.

V letech 1903-1907 došlo k podstatné výměně chrámového zařízení za tehdy módní pseudogotické (oltáře) a pseudorokokové (lavice) zařízení. Roku 1907 byly na věž pořízeny hodiny. Dosloužily roku 1974 a později byly na věž umístěny nové.

Mramorová křtitelnice, zakoupená místo staré dřevěné roku 1916, je z nedvědického mramoru od firmy Adolf Loos.

Vzhledem k rekvírování zvonů z 1. světové války, kdy byl na věži ponechám jen sv. Josef, bylo nutno pořídit zvony nové. Vysvětil je brněnský kanovník Adolf Tenora 19.8.1928. Zvony sv. Cyril, Metoděj a Panna Maria byly ulity chomutovskou firmou Herold. Nejvíce se o ně zasloužil tehdejší farář P. Josef Buchta.

Tyto zvony byly zrekvírovány 11.12.1941 včetně zvonku z kaple ve Stráži. Ponechán byl jen sv. Josef.

Nové zvony, odlité pražskou firmou R. Manoušek, byly posvěceny 23.7.1972.

V letech 1987-1989 byl brněnským sochařem Milošem Vlčkem na popud P. Česlava L. Malíka zhotoven křídlový boční oltář Narození, Umučení a Zmrtvýchvstání Páně. V této době byl rovněž vrácen obraz sv. Barbory na hlavní oltář a socha Panny Marie umístěna na konzolu v místě bočního oltáře.

Oltářní mensa a Ambon jsou zhotoveny podle návrhu Ludvíka Kolka z Brna.

Posledním farářem, usazeným v obci, byl budišovský rodák P. Jan Jelínek. Po jeho smrti 9.10.1977 připadla pyšelská farnost excurrendo k Tasovu, za faráře a pozdějšího třebíčského a jihlavského děkana, Česlava L. Malíka O,Praem.

Mariánská poutní kaple “Ve Stráži” nedaleko obce stojí v místech, kde se 9.4.1893 zjevila Julii Šoukalové po prvním svatém přijímání Panna Maria.

Původně na tomto místě byly tři kůly s obrazy od poutníků a dřevěný oltářík, od roku 1897 dřevěná kaplička. Nynější zděná stavba je z roku 1934. Vysvěcena byla 1.6.1936. Konzistoř povolila sloužení dvou mší svatých v roce. Oltář postavila brněnská firma Oldřicha Dania. Zvonek, zavěšený do vížky před svěcením roku 1936, byl zrekvírován roku 1941